Obří Skleněné Oči Hledí Do Vesmíru

Obří Skleněné Oči Hledí Do Vesmíru

Dalekohledy Pekonat souasn hranice vdn znamen pekonat souasn hranice techniky Pro? Princip vdy, tm jej definice, je nsledujc: Provrkou vech naich vdomost je experiment. Richard P. Feynman

1. Trocha historie Za nai souasnou pedstavu o vesmru vdme prvnm velkm dalekohledm z potku minulho stolet. Honba za svtlem Hlavn dl tubusu tm 100

let starho dalekohledu o prmru 2,5 m je 28. jna 1916 vezen z Pasadensk tovrny speciln vyrobenm tahaem. Velk refraktory na stupu Dalekohled, msto

Prmr, svtelnost Vrobce Rok

Yerks 40", Williams Bay, WI, USA 1,016 m, f/19,04 Alvan Clark 1897 Yerks 36", Mount Hamilton, CA, USA

0,895 m, f/19,7 Alvan Clark 1888 Grande Lunette, Meudon, Francie

0,83 m, f/19,5 P. & P. Henry 1889

Potsdam Refractor, Potsdam, Nemecko 0,80 m, f/15,0 C. A. Steinheil

1899 Thaw Refractor, Pittsburgh, PA, USA 0,76 m, f/18,6

J. A. Brashear 1914 Lunette Bischoffscheim, Mont Gros, Francie

0,74 m, f/24,2 P. & P. Henry 1886

Greenwich Refractor, Greenwich, Anglie 0,711 m, f/11,9 Howard Grupp

1893 Problmy velkch oek Objektiv okovho dalekohledu (refraktoru) se dvma okami m 4 optick povrchy. Zrcadlo m jen jeden povrch. Zrcadlo je mon zespodu podept a tak

omezit jeho deformace. Velk oka upevnn po obvodu se bort vlastn vahou. Aby vady oek neznehodnotily obraz, svtelnost je pomrn mal, co in problmy pi fotografovn. Tubusy, monte i kopule jsou velmi tk a rozmrn.

Hvzdrna na hoe Mt. Wilson V roce 1902 zskal Carnegie Institution of Washington v t dob nesmrnou sumu 10 milin dolar na podporu vdeckho vzkumu ve prospch lidstva. Astronom G.E.Hale po vtznch bitvch s vbory dohlejcmi na rozdlen penz i s konzervativnmi astronomy sv doby zaloil

hvzdrnu na hoe Mt. Wilson vysok 1742m. Hvzdrna mla kombinovat slunen dalekohled a velk reflektor pro vzkum hvzd (Slunce je tak hvzda). 60-inch V roce 1908 je na Mt. Wilson postaven dosud nejvt ekvatoreln montovan zrcadlov

dalekohled o prmru 60 palc (152,4cm). Svtla nen nikdy dost spch 60 palcovho dalekohledu vedl k vahm o jet vtm stroji. Nebylo to poprv ani naposled, kdy a privtn sponzorsk dar pana Hookera umonil realizaci jet vtho dalekohledu o prmru 100 palc

(254 cm). Dalekohled je po nm pojmenovn. Na hranici technickch monost sv doby Hodinov stroj Stben zrcadla

100-inch Od roku 1917 je slavn 2,5 metrov dalekohled po 30 let nejvt dalekohled svta a zcela zsadnm zpsobem pispl je vzniku dnench kosmologickch model teorie velkho tesku a rozpnajcho se vesmru.

Poteba vtho dalekohledu roste Vsledky z 2,5m dalekohledu vedly k ad novch otzek, na n mohl nalzt odpov pouze jet vt dalekohled. G.E.Hale s kolegy se pustil do shnn prostedk na nov dalekohled o prmru 200 palc.

V roce 1928 obdrel pslib na 6 milin dolar, z nich byl 5m dalekohled postupn postaven. Nejslavnj dalekohled Pro nov dalekohled byla vybrna hora Mt.Palomar v Kalifornii, vysok 1706m. Prmr 200 palc (5,08m) vedl ke konstrukci

novho ebrovanho zrcadla namsto plnho disku. ebrovn sniuje hmotnost zrcadla a urychluje jeho tepeln vyrovnn. Zrcadlo bylo odlito z 20 tun nzkoroztanho pyrexu v roce 1934. Dva msce bylo udrovno roztaven a pot bylo 10 msc chlazeno.

5-m na Mt. Palomaru Dalekohled byl dokonen v roce 1948. Hmotnost pohyblivch st je 530 tun. Dalekohled kryje kopule o prmru 41 m, vc 1000 tun. Tubus m prmr 6,5m a dlku 18m. Pozorovatel pracujc v primrnm ohnisku sed pmo v konstrukci dalekohledu.

Podkovov mont Pevratn konstrukce tubusu Serrurierv tubus je pouvn dodnes 65 cm dalekohled v

Ondejov pouv stejn jako tisce dalch dalekohled stejn konstrukce tubusu. Tato konstrukce zajiuje zachovn polohy zrcadel a detektor i

pi prhybu nosnch ty. Boloj Tleskop Azimutalnyj A po r. 1976 je na Kavkaze u stanice Zelenukskaja postaven dalekohled o prmru 6m BTA. BTA zahjil ru azimutlnch mont velkch

dalekohled. Jeho optick kvalita je ale velmi patn. Prvn zrcadlo nebylo vbec pouiteln, druh zrcadlo pracovalo jen zaclonn na prmr 4m. Umstn BTA na mst se patnmi klimatickmi podmnkami (musel bt na zem SSSR) mu rovn neprosplo. BTA byl tedy nejvt jen tabulkov,

Mt.Palomar stle zstval nejvkonnjm pstrojem. Je prmr 5 metr nepekonateln hranice? Akoliv to nebylo dnm tajemstvm, pli se nerozhlaovalo, e kvalita obrazu 5m dalekohledu nen zcela ideln.

Obrovsk technick pote pi stavb palomarskho dalekohledu a nespch BTA vedly mnoh odbornky k nzoru, e 5m je technick hranice, za kterou nelze jt. Primt 5m dalekohledu byl pekonn a v roce 1991, kdy byl na hoe Mauna Kea na Hawaji uveden do provozu Keckv dalekohled o prmru 9,8m.

Zbytek svta jen tko dohn Keckv dalekohled pedstavoval prvn skuten prlom ve vkonu pozorovac techniky po vce jak 40 letech. Keck by ale nevznikl, kdyby na celm svt nebyly vyvjeny dal velk dalekohledy, sice men ne 5m, ale testujc modern

technologie stavby velkch astronomickch pstroj. Dal velk dalekohledy Na hoe Kitt Peak v Arizon, USA, je roku 1973 dokonen dalekohled Mayall se zrcadlem o prmru 3,8m. Na hoe Siding Spring v Austrlii vznik roku

1974 prvn velk dalekohled na jin polokouli 3,9m Anglo-Australian Telescope. Evropsk jin observato (ESO) dokonila roku 1977 3,6m dalekohled na hoe La Silla v Chile. Prvn velk dalekohled na hoe Mauna Kea na Hawaii je 3,6m Kanadsko-francouzskohavajsk dalekohled z roku 1979. Ve panlsku na hoe Calar Alto je roku 1984

dokonen dalekohled se zrcadlem 3,5 m. O sovtskm 6m BTA jsme se ji zmiovali. Pres vechny pote pinesl BTA jeden revolun koncept odboural mechanicky nron rovnkov monte a nahradil je potaem zenou azimutln mont. V roce 1976 nsleduje 4m dalekohled Inter American Observatory na hoe Cerro Tololo v

Chile. V roce 1976 je postaven 4m dalekohled Inter American Observatory na hoe Cerro Tololo v Chile. A v roce 1987 je na Kanrskch ostrovech na hoe La Palma postaven William Herschel Telescope se zrcadlem 4,2m, kter m tak

azimutln mont. V roce 1989 je na observatoi ESO v La Silla v Chile postaven 3,5m NTT (New Technology Telescope). Technologickm pevratem u NTT je tzv. aktivn zrcadlo, podepen 78 aknmi leny, kter neustle koriguj tvar zrcadla a bez ohledu na teplotn a rozdly a deformace zrcadla i konstrukce dalekohledu mu dvaj

optimln tvar. 2. Velk dalekohledy souasnosti Pojem velk dalekohled se neustle mn. Dalekohled na Mt. Palomaru dnes nle k pstrojm stedn tdy.

Keckv dalekohled V roce 1991 byl uveden do provozu prvn dalekohled s prmrem primrnho zrcadla 9,8m na hoe Mauna Kea na Hawai. Po dokonen prvnho pstroje byl postaven jet jeden identick, nazvan Keck II. Stavbu financovala nadace W. M. Kecka celkovou sumou 140 milin dolar.

Keckv dalekohled je prvn pstroj s primrnm zrcadlem sloenm ze 36 estihrannch segment. e tm problm vroby velmi velkch homogennch zrcadel. VLT (Very Large Telescope) Evropsk organizace pro astronomick vzkum

(ESO European Southern Observatory) provozovala na hoe La Silla v Chile hvzdrnu, kde od roku 1977 pracuje 3,6m dalekohled a od roku 1989 3,5m NTT. Poteba novho velkho pstroje vedla k projektu nov hvzdrny na hoe Cerro Paranal. Hlavnmi pstroji je tveice technologicky neobyejn pokroilch dalekohled s

primrnmi zrcadly o prmru 8,2m. Za 8 let vznikla na Cerro Paranal jedna z nejvtch a nejmodernjch hvzdren na zemi. Podobn jako u

NTT jsou dalekohledy VLT vybaveny aktivn optikou korigujc tepeln a mechanick deformace zrcadla.

Gemini Dvojice dalekohled se zrcadly o prmru 8,1m. Clem bylo vybudovat jeden dalekohled na severn polokouli, kter by mohl pozorovat souasn s identickm dalekohledem na jin polokouli. Prvn dalekohled Gemini North na Mauna Kea

na Hawaii byl dokonen v roce 1999. Druh blenec Gemini South byl dokonen na hoe Cerro Pachn v Chile v roce 2001. Kopule dalekohled Gemini jsou vybaveny ventilanmi trbinami. Subaru

Japonsk projekt dalekohledu o prmru 8,2m na Mauna Kea. Infraerven kamera

CCD kamera chlazen tekutm duskem MMT telescope Technologick problmy vroby velkch zrcadel se snail vyeit dalekohled MMT (Multiple-mirror Telescope) na hoe Mt.Hopkins

v Arizon, USA. Dalekohled tvoilo 6 samostatnch dalekohled o prmru 1,8m. Ekvivalentn prmr ml bt 4,5m, ale problmy se sluovnm paprsk siln komplikovaly pozorovn. V roce 2000 bylo pro MMT vyrobeno jedin

nov zrcadlo o prmru 6,5m (vt se do tubusu nevelo). Nzev MMT ztratil pvodn vznam (dalekohled ji nem vce zrcadel), pesto ale zstal zachovn. Magellan I a Magellan II Na projektu Magellan spolupracuj Carnegie Institution of Washington (OCIW), University of

Arizona, Harvard University, University of Michigan a Massachusetts Institute of Technology (MIT). Clem je konstrukce dvou 6,5m dalekohled na jin polokouli, na hvzdrn Las Campanas, ve vce 2660m v Andch v Chile. Prvn svtlo zachytil dalekohled Magellan I, pojmenovan Walter Baade telescope, dne 15.

z 2000. Magellan II pojmenovan Landon Clay telescope m bt uveden do provozu v roce 2002. 3. Velk dalekohledy budoucnosti Prmr zrcadel se stle zvtuje

GTC (Gran Telescopio Canaris) Projekt panlskho Instituto de Astrofsica de Canaris postavit na La Palma na Kanrskch ostrovech dalekohled velmi podobn Keckovu dalekohledu (takt ze segmentovm zrcadlem sloenm ze 36 estihrannch segment), ale s ekvivalentnm prmrem

10,4m. S termnem dokonen na konci roku 2005 se GTC stane nejvtm dalekohledem v Evrop. LBT (Large Binocular Telescope) Velk triedr se bude skldat ze dvou celistvch zrcadel o prmru 8,4m.

Je stavn na hoe Mount Graham v Arizon, USA. Oba dalekohledy jsou umstny na spolen monti a pokud budou pouity spolen jako jeden interferometr, prmr vzroste na 23m. Projekt stoj 84 milin dolar a je vsledkem spoluprce italskch, americkch a nmeckch instituc.

4. Pehledov dalekohledy V kadm okamiku je na obloze nepomrn vce objekt, kter nevidme, ne objekt kter sledujeme Co s malm zornm polem? Dalekohled se zrcadlem o prmru 10m je

skvl, pokud se sleduje detail njak galaxie, ale ance e s nm bude objeven nov objekt (supernova, planetka, optick protjek GRB, gravitan mikrooka, objekt Kuiperova psu, ) je miziv. K vyhledvn tchto objekt je zapoteb dalekohled pln jin konstrukce, s jinmi detektory.

Existujc projekty DENIS (Deep Near-Infrared Survey of the southern sky) pracuje s 1m zrcadlem. Infraerven pehldka oblohy 2MASS (2 Micron All-Sky Survey) mapuje oblohu na vlnov dlce 2m. Pouv zrcadlo o prmru m. Pouv zrcadlo o prmru 1,3m.

SDSS (Sloan Digital Sky Survey) na Apache Point v Novm Mexiku je dosud nejvt pehldka tvrtiny severn oblohy. SDSS (Sloan Digital Sky Survey) SDSS katalogizuje a mapuje vechny galaxie s mezn jasnost 23 mag na asi tvrtin severn oblohy.

Pehldka zahrnuje asi 500 milin galaxi a jet vce hvzd. U kad galaxie je urena pozice, jasnost a barva. Navc asi pro milin galaxi a 100 000 quasar budou pozena spektra. Zskan katalog zmapuje 1000x vt oblast ne souasn mapy.

SDSS za provozu generuje 5MB dat za sekundu. Vsledn databze by mla po redukci (!) obsahovat 12 TB (12x1012 byte). Vlastn dalekohled je vybaven zrcadlem o prmru 2,5m. Kamera obsahuje 30 (v matici 5x6) CCD ip s rozlienm 2048x2048 bod. ady jsou

pekryty 6 barevnmi filtry. Dalekohled pracuje v tzv. Drift-scan reimu. Kad ada CCD ip obsahuje jet pomocn ipy umoujc detekci pechodu velmi jasnch hvzd. Hvzdrna na Apache Point.

SDSS dalekohled je tsn obklopen kopul, chrnc jej ped vtrem. Visible and Infrared Survey Telescope for Astronomy (VISTA). Britsk projekt zahrnujc dalekohled o prmru 4m na hoe Paranal v Chile

(hvzdrna ESO). Zorn pole by mlo zahrnovat 1,7, co je neobvykle mnoho na tak velk dalekohled. VISTA je iniciativou 18 britskch univerzit a bude stt 40 milin dolar. Large Sky Area Multi-Object Spectroscopic Telescope (LAMSOT)

Neobvykl nsk projekt na hvzdrn Xinlong Station blzko Velk nsk zdi. Dalekohled se 4m zrcadlem by ml mt zorn pole 5. Pln pohybliv zrcadlo by mlo odret svtlo na pevn uchycen primrn zrcadlo. LAMSOT bude schopen poizovat spektrum a 4000 objekt souasn.

20 spektrograf bude obsluhovat robotick manipultor. Large-aperture Synoptic Survey Telescope (LSST) Velmi ambicizn projekt dalekohledu se zrcadlem 6,5m a zornm polem nkolik stup.

LSST je jeden z hlavnch projekt doporuench k realizaci v nsledujc dekd americkm vborem pro astronomick projekty. Dalekohled doke prohldnout celou oblohu kad tden s mezn jasnost 24m. Oekv se, e doke objevit 90% vech NEO vtch ne 300m.

Cena LSST vetn 5 let provozu je 170 milin dolar. 5. Superobi Kdy budeme o Keckov 10m dalekohledu mluvit jako o malm pstroji?

Jak kat dalekohledm 100x vtm ne ty velk? Souasn stav technologie zejm dovoluje vrobu dalekohled dramaticky vtch ne je Keckv dalekohled nebo plnovan GTC. Jak je prmr budoucho krle pozemsk astronomie? 30 i 50 metr?

California Extremly Large Telescope (CELT) Dalekohled s plnovanm prmrem 30m a se segmentovanm zrcadlem. CELT je projekt kalifornsk techniky (CalTech), kter provozuje i slavn 5m dalekohled na Mt.Palomar. Potebn stka 400 milin dolar dosud nen

zajitna, prosakuj zvsti e vznamn kalifornsk vrobce ip bude CELT sponzorovat. Porovnn dalekohledu CELT s baseballovm hitm. Giant Segmented Mirror

Telescope (GSMT) Stejn jako CELT m GSMT plnovan prmr 30m. GSMT je ale americkm celonrodnm projektem, nikoliv projektem jedin univerzity. Pokud se polovina ceny zajist jako privtn sponzorsk dar, druhou polovinu zaplat National Science Foundation.

Extremly Large Telescope (XLT) Dalekohled XLT m plnovan prmr segmentovho zrcadla 50m. Ideovm otcem XLT je Torben Andersen z hvzdrny v Lundu ve vdsku. XLT je podobn CELT, ale primrn zrcadlo m tm 600 segment.

Odhadovan cena je 750 milin dolar. Maximum Aperture Telescope (MAXAT) MAXAT je projekt National Optical Astronomy Observatory (NOAO) v Tusconu v Arizon. Prmr by ml bt mezi 30 a 50 metry. Primrn zrcadlo vy mlo bt extrmn

svteln (f/1), sekundrn zrcadlo extrmn mal (2m). Cena 50m dalekohledu je odhadovna na 1 miliardu dolar. 6. 100 metr je jen 40x vce ne 100 palc Ale plocha je 1600x vt

Krize nzvu Organizace ESO uvauje o pln pohyblivm dalekohledu o prmru zrcadla 100m. Jak jej ale nazvat, kdy dalekohledy se zrcadly 30 i 50 metr jsou nazvny extrmn i maximln velk? 100m je prost ohromn velk dalekohled.

Overwhelmingly Large Telescope (OWL) OWL by ml stt asi jen 1 miliardu dolar, co je polovina ceny HST. Primrn zrcadlo se m skldat z vce jak 2000 segment, masov vyrbnch pmo na mst.

Dalekohled ale bude pouiteln i z ne zcela hotovm zrcadlem. Dokonen celho zrcadla by trvalo 15 a 17 let. Optick nvrh Primrn zrcadlo OWL je kulov, sfrickou vadu koriguje systm pti zrcadel, sm vt ne cel Keckv dalekohled.

Kopule chyb, nahrad ji plachta Pro to? Pslibem OWL je nesmrn nrst rozlien i mezn jasnosti pozorovanch objekt. Mezn magnituda je asi 35 (po 10 hod. expozici).

Rozlien je asi 100x lep ne HST. OWL detekuje cefeidy v galaxich se z=0,8. Supernovy jsou zachytiteln do asi z=10. Podle dnench kosmologickch model dn star supernovy nejsou. Simulace planety velikosti Jupiteru ve vzdlenosti 10pc fotografovan OWL.

Simulace galaxie z HDF snman OWL OWL nen dn drobeek 7. Adaptivn optika Bez pouit adaptivn optiky m i ten nejvt dalekohled stejn rozlien, jako

kvalitn amatrsk dalekohled o prmru 25cm. Na dn vzdunho ocenu Kad amatrsk astronom zn pojem seeing, vyjadujc mru neklidu vzduchu. Neklid vzduchu je zpsoben msenm vrstev vzduchu s rznou teplotou, tedy i rznou

hustotou a rznm indexem lomu. Bn je rozlien limitovno na 2 a 3 hlov vteiny. Ideln na 0,5 a 1 hlovou vteinu. U v roce 1950 Horace Babcock z Hale Observatory naznail ideu korekce neklidu vzduchu, v t dob ovem nerealizovatelnou. Bez adaptivn optiky nemaj

dalekohledy vt jak 10m smysl Adaptivn optika (nezamovat s aktivn optikou) je opticko-mechanicko-elektronick zazen snac se eliminovat neklid atmosfry. Akoliv vechny modern dalekohledy se zrcadly kolem 8m jsou vybavovny adaptivn optikou, stle se nejedn o rutinn zleitost. Zazen adaptivn optiky pracuj na hranicch

souasnch technologickch monost. Adaptivn optika (zatm) nen pouiteln pro vechna pozorovn. Poprv na Keckov dalekohledu 26. listopadu 1999 chtl Scott Acton testovat AO systm na dalekohledu Keck II. Obloha ale byla zataena vysokou oblanost a

znemonila pozorovn prvodce trpasli hvzdy Glise 569. Jen Jupiter sliboval dostaten jasn cl pro zataenou oblohu. AO systm byl zamen na Io. K nesmrnmu divu pozorovatel snmky ukzaly nejen detaily povrchu Io velk 150km, ale i prv aktivn vulkn znm ji ze snmk sondy Voyager.

Io z Keckova dalekohledu Jak AO pracuje? AO mus zajistit dv vci: Mus urit kivost vlnoplochy svtla pichzejc od pozorovanho objektu (hvzdy). Pomoc gumovho zrcadla mus deformovat

tuto vlnoplochu prv opan, aby deformaci zpsobenou neklidem vzduchu eliminoval. To ve mus probhnout ~1000krt za sekundu. A vsledek

Vlevo rozloen intenzity obrazu hvzdy bez AO, vpravo s AO na dalekohledu Keck I. A jet praktick vsledek Jak detekovat tvar vlnoplochy? Dli paprsk oddl vlnov dlky pouvan pro vdeck pozorovn od technologickch

vlnovch dlek. Ty jsou pivedeny na Shack-Hartmannv detektor vlnoplochy. Shack-Hartmannv detektor vlnoplochy Pole destek objektiv (oek) s individulnmi detektory.

Pokud je dopadajc vlnoplocha rovinn, vechno detektory vyhodnot obraz ve stedu. Pokud je vlnoplocha deformovan, jednotliv detektory vyhodnot obraz posunut od stedu, podle stupn deformace vlnoplochy. Signl z detektoru vlnoplochy vyhodnocuje velmi rychl pota a nastavuje akn leny gumovho zrcadla.

Gumov zrcadlo Zrctko korigujc vlnoplochu bv velmi tenk, na destkch a stovkch bod podepeno piezoelektrickmi krystaly, kter mn mechanick rozmry (tlouku) podle velikosti elektrickho proudu krystalem prochzejcho. U dalekohledu MMT je

jako gumov vyrobeno pmo sekundrn zrctko. Akn leny ale nejsou piezo-krystaly, ale cvky v permanentnch magnetech. LBT m takt gumov pmo sekundrn zrctka.

Pote AO Detektor vlnoplochy je nanetst velmi nron na mnostv svtla. V ppad Keckova dalekohledu tak lze AO pout jen pokud je v technologickm poli hvzda alespo 13 mag. Tato podmnka je ale splnna pro mn ne

1% oblohy! Kde chyb prodn hvzdy, musme si udlat hvzdy uml! Laser dl umlou hvzdu eenm je pouit laseru, kter ionizuje atomy sodku asi 90km nad zem a vytvo tak umlou

hvzdu. Prvn AO systm s umlou hvzdou generovanou laserem ALFA (Adaptive Optics For Astronomy) byl instalovn na 3,5m dalekohledu na Calar Alto. ALFA pod dalekohledem

Laserov paprsek systmu ALFA pozorovan o 270m vedle Tak jednoduch to ale nen Laser mus bt ladn na 589nm, aby rozsvtil atomy sodku ve vysok atmosfe. Vroba

takovho laseru je ale velmi nron lad se pomoc kmitotovch nsobi z etanolu s organickmi molekulami. Aby byla hvzda patrn, mus bt kontinuln vkon laseru 20W, co odpovd pkonu 50000W. Takov laser je nesmrn drah.

20W kontinulnho vkonu me oslepit piloty letadel. Proto je s dalekohledem spojena infraerven kamera, kter detekuje letadla peltajc pes zorn pole a automaticky zh laser. Rovn satelity (zejmna ty pionn) jsou v ohroen. Proto je kad pozorovn s laserovou AO nutno konzultovat s NORAD

(velitelstv protivzdun obrany USA), kter schvaluje pozorovac okna. Tyto pote zpsobuj, e (s vjimkou vojenskch zazen) pracuj jen 2 laserov AO systm, ALFA a systm na Lick Observatory. Obraz hvzdy

Prodn hvzda, 60Hz Laserov hvzda, 60Hz Bez laseru by to nelo? Tet cestu een AU hledaj na Hawajsk univerzit. Tzv. kivostn AO vyuv rozdlu ve tvaru obrazu hvzdy ped a za ohniskem.

Kivostn systm nazvan Hokupa (havajsky nehybn hvzda neboli Polrka) byl instalovn na dalekohledu Gemini North, kde pracuje s gumovm zrcadlem s 36 aknmi leny (Keck pouv 349 aknch len). Brzy bude inovovn na 85 aknch len. Limit kivostnch systm je 15 a 16 mag.

Vlevo obraz bez AO, rozlien 0,6. Vpravo a AO, rozlien 0,09. Dalekohled Gemini North. AO stle nen vyzrl technologie Spory o vhody i nevhody jednotlivch AO systm petrvvaj. Zatmco nkter tmy odsuzuj kivostn

systmy AO jako zcela nevhodn pro velk dalekohledy, jin tmy se sna dokzat prav opak. Pro ilustraci AO systm dalekohledu VLT na Cerro Paranal.

Atmosfrick tomografie Systmy s umlou hvzdou jsou nevhodn pro velmi velk systmy: Uml hvzda prosvtluje jen kuel se zkladnou odpovdajc primrnmu zrcadlu, kdeto svtlo hvzdy prochz odpovdajcm vlcem vzduchu.

Protoe svtlo laseru prochz nahoru i dol, nedetekuje pohyby cel hvzdy, jen jej deformace. Atmosfrick tomografie vyuv ady laser (a 6) k mapovn stavu ovzdu v nkolika vrstvch atmosfry.

AO je budoucnost pozemsk astronomie Projekty jako CELT nebo OWL jsou bez AO naprosto nerealizovateln. Ve skutenosti je AO jedin principiln dosud nevyeen problm tchto projekt. 8. Kosmick dalekohledy

Dok uhjit sv prvenstv? HST je symbol modern astronomie Akoliv m HST prmr jen 2,4m, jeho vkon pevyuje vechny ostatn pozemsk dalekohledy. HST nen omezovn atmosfrou a dosahuje tedy

plnho teoretickho rozlien. HST nen omezovn poasm a stdnm dne a noci. Cena 2 miliardy dolar je ale obrovsk. Otzkou je, jestli pozemsk dalekohledy s AO dok nahradit kosmick dalekohledy.

Prvn oprava HST New Generation Space Telescope (NGST) NASA ji schvlila projekt NGST, vyputn m bt v roce 2008. Pvodn prmr 8m byl z spornch dvod zredukovn na 6m.

Protoe je NGST zamen na nejvzdlenj vesmr, kde erven posun rozthl vlnovou dlku viditelnho svtla, NGST je konstruovn pro infraerven obor. Dosud neexistuje definitivn vtz soute o stavbu NGST. Nvrh TRW Ball Aerospace

Nvrh Lockheed - Martin Nvrh GSFC

Recently Viewed Presentations

  • Sizing Up Cells - d32ogoqmya1dw8.cloudfront.net

    Sizing Up Cells - d32ogoqmya1dw8.cloudfront.net

    Sizing Up Cells A DataTools sample investigation Key Parts of an Investigation Question(s) Goals MA state frameworks Overview & approximate time Data and analysis tools Main steps for analysis techniques Background information Sample product(s) Student handouts for data collection &...
  • E-Safety & The UAE

    E-Safety & The UAE

    Running parent workshops aimed at raising awareness for e-safety and local legislation. Putting on specific PSHE sessions looking at local legislation in relation to cyber laws with older students. Introducing more training for teaching staff over what to be aware...
  • NAVFAC Execution Plan For Economic Stimulus TFS erection

    NAVFAC Execution Plan For Economic Stimulus TFS erection

    OMB has issued guidance outlining crucial accountability objectives: Funds are awarded and distributed in a prompt, fair, and reasonable manner; The recipients and uses of all funds are transparent to the public, and the public benefits of these funds are...
  • Supporting the Implementation of the Common Core State ...

    Supporting the Implementation of the Common Core State ...

    Common Core State Standards: Designed to raise achievement. Cleared out the clutter from the basement and attic of the curriculum—fewer and more rigorous. ... Implement changes in content at the preK-2 level now. 6/30/2011.
  • Chapter 3

    Chapter 3

    Pivot Joint Rounded surface of bone articulates with ring formed by 2nd bone & ligament Monoaxial since it allows only rotation around longitudinal axis Examples Proximal radioulnar joint supination pronation Atlanto-axial joint turning head side to side "no" TYPES OF...
  • I am about to join Primary 1 at Todholm Primary

    I am about to join Primary 1 at Todholm Primary

    If I need to go when I am in class, I put my hand up and ask the teacher if I can leave the classroom. The Medical Room If I am feeling unwell at school , this is where I...
  • Good Digital Citizenship: Examining Student Peer-to-Peer Activity at

    Good Digital Citizenship: Examining Student Peer-to-Peer Activity at

    Good Digital Citizenship: Examining Student Peer-to-Peer Activity at Illinois State University EDUCAUSE Live! David Greenfield, Director Student Technology, Illinois State University
  • Special Issue of the IEEE TGRS on Inter-Calibration

    Special Issue of the IEEE TGRS on Inter-Calibration

    D. Jouglet to investigate the availability of POLO in SADE database and report to GSICS. CNES. 29 Feb 2016. Due now. GRWG_15.9. JAXA to correspond with Microwave Sub-Group to consider whether GSICS products could/should be generated for active instruments such...